Fotbal

 

Žádný jiný sport nemá tolik hráčů a nadšených obdivovatelů a tak bohatou historii jako fotbal. Ve více než sto osmdesáti zemích a zemičkách je nejpopulárnější sportovní hrou a zároveň masovou zábavou. Miliarda diváků sleduje televizní přenosy z mistrovství světa. Fotbal hraje přes třicet miliónů registrovaných a nepočítaně neregistrovaných hráčů.

Každou sobotu a neděli vybíhá možná milión mužstev pěti kontinentů na zelený trávník. Reprezentanti /ale mohli by to být i žáci/ Islandu se postaví proti Kamerunu. Nikdy předtím se neviděli, nikdy poté se nesetkají. Kapitáni si podají ruce. A hrají a rozumějí si. Fotbal je univerzální jazyk, sportovní esperanto, jeden z mnoha jednotících prvků lidského společenství.

Co víc říct ve prospěch fotbalu? Fotbal si vynutil popularitu, zájem o něj si vynutil i toto dílo. Výběr informací se zaměřil na významné hráčem, osobnosti, události, soutěže i na odborné údaje.

 Oficiální založení fotbalového oddílu, jako součást Sokola bylo v roce 1952. To byl začátek dlouhé cesty od prvních zápasů, kdy se z nezkušených kluků dávalo dohromady mužstvo. Pokračovalo to výstavbou hřiště, šaten, dalších družstev, nejprve žáků, pak dorostenců, a později i B mužstva. Postupovalo se do vyšších tříd. Střídaly se generace hráčů, trenérů a funkcionářů. Zlepšovaly se podmínky hráčů. O tom všem má vyprávět druhá část kroniky nazvaná

Druhých dvacet let v SOKOLE 1952 – 1972

 Skutečný začátek fotbalových zápasů v Mysločovicích byl mnohem dříve. Pamětníci si vzpomínají na zápasy brzy po válce na louce, kde dnes stojí rodinné domy č. 122, 144, 145, 129 a 147 (vedle sokolské zahrady) nebo na zápasy na louce u pálenice v Trnovci, kde se hrál turnaj mezi družstvy Hostišové, Mysločovic, Lechotic a Míškovic.

 Několik žákovských zápasů vždy proti Hostišové se hrálo na cvičišti před „Záložnou“ na místě dnešní Hasičské zbrojnice a obchodu. Jeden výsledek si dodnes pamatuji a to 7:1 pro Hostišovou, kdy pět branek vstřelil Ladislav Vojáček, později náš občan, spoluzakladatel oddílu, člen výboru Sokola i  hráč fotbalového mužstva.

Ale to není vše, co předcházelo založení řádné a pravidelné činnosti. Mnoho členů našeho Sokola hrálo pravidelnou soutěž, mistrovské zápasy v době války 1939-1945 na Hostišové, na hřišti na Ostrovci. Byli to Květek Pavlík, Jaroslav Dřímal, František Stoklásek, Jaroslav Stoklásek, Luboš Jančík, Jaroslav Doležel.

V době, kdy další mladší generace zakládala oddíl v Mysločovicích se už fotbal na Hostišové nehrál. Proto nám někteří hráči pomáhali vytvořit mužstvo. K zakládajícím členům patřili hráči Antonín Mrlík, Jaroslav a Bohuslav Gazdoš, František a Antonín Šestákovi, Václav Janík, Josef Dlabaja, Zdeněk  a Svatopluk Kovářovi, Jaroslav Lajda, Rostislav Vybíral, Ladislav Vojáček, Václav Holý, Stanislav Pinos a Bohuslav Dřímal, Bohumil Utinek. Z Hostišové to byli: Ladislav Vyoral, Josef Vojáček, František Mičola, Karel Jurčík, Miroslav Hořčica, Jaroslav Šesták. Podle knihy zápasů z dubna 1953 byl předsedou fotbalového oddílu Bohumil Utinek st. a kapitánem Antonín Šesták.

V této době se ve všech vesnicích rozvíjí zemědělská družstva. Předseda našeho družstva Jaroslav Dřímal je příznivec fotbalu, a proto bez větších problémů určil, kde si můžeme vybudovat hřiště a veškeré zázemí. Škoda, že to bylo bez souhlasu majitelů pozemků. Hřiště bylo vyměřeno a branky postaveny během krátké doby. Horší to bylo se šatnami, ty byly až později. Původně dřevěné šatny pro stavební dělníky v Otrokovicích, které zajistil Vlastimil Vojáček, náš příznivec ze Sazovic.

Dlouho jsme se převlékali za příznivého počasí pod vrbou za hřištěm a za špatného počasí v zahradě nad hřištěm v opuštěné besídce. K umývání sloužil potok. Při počátečním nadšení nám to nevadilo. Překonávali jsme bez reptání vysokou trávu na hřišti, kterou jsme dopoledne před zápasem sekli kosami v místech, kde byla nejvyšší. Ani doprava k zápasům nebyla srovnatelná s dnešní. Jezdilo se na kolech, motorkách, nákladním autem, ale i traktorem. Později autobusem p. Jaroslava Doležela.

K počátečním problémům musíme započítat také dresy hráčů. Kopačky nám opět zajistil Vlastimil Vojáček v Otrokovicích. Byly to těžké, dlouho odložené kopačky, ve kterých by dnes nikdo nehrál. První dresy nám ušila tetička Mazálková, příbuzná Antonína Šestáka z bílých plínek. Ostatní vybavení jsme dostali vždy používané buď ze Zlína nebo z Otrokovic. Přes všechny tyto problémy jsme hráli soutěž a také pracovali v Sokole. Nutno přiznat, že cvičení v tělocvičně nebylo navštěvované jako dřív, prostě mladé lidi do táhlo na hřiště k fotbalu.

První roky fotbalu. V pozadí dřevěné šatny pod stavbou Lochmanova domu

V roce 1954-60 bylo mužstvo posíleno hráči z Lechotic: Jaroslav Konečný, Jaroslav Frantík, Karel Gazdoš, František Juráň. Získali jsme také zdejšího učitele Zdeňka Pešku. Dorostl nám Jirka Zapletal, který hrál velmi dobře v záloze, ale bohužel později na vojně tragicky zahynul. V roce 1960 postoupilo naše mužstvo do III. třídy okresu a to byl  pro nás úspěch. Příprava se začala brát zodpovědněji a také organizace oddílu se zlepšila. Výbor oddílu byl složen z hráčů a to Antonína Šestáka, Antonína Mrlíka, Jaroslava Gazdoše, Bohuslava Dřímala, Františka Šestáka, Ladislava Vojáčka. Hospodáře nám dělala paní Marie Maňáková.

V následujících letech bylo ustaveno družstvo dorostenců a přihlášeno do soutěže. Toto družstvo i žáky dostal na starost Jaroslav Gazdoš. Do mužstva dospělých přichází další dorostlí chlapci a to Zdeněk Gazda, Karel Dřímal, Jaroslav a Josef Matulíkovi, Josef a Jaroslav Vojáčkovi, Kvido Janík a Ladislav Chytil z Machové. Prvním trenérem se stal Jan Pavlíček z Tečovic. Předsedou oddílu byl Antonín Jurásek, zdejší poštmistr. Stále jsme hráli III. třídu, v letních přestávkách jsme pořádali fotbalový turnaj nebo se zúčastnili turnajů na pozvání.

Většina zakládajících členů na fotografii z r. 1970, už „starých pánů“ Jiří Frantík, Luboš Hanák, Svatopluk Kovář, František Juráň, Oldřich Vojáček, Bohuslav Dřímal, Antonín Šesták, Josef Jugewitz, Antonín Mrlík, František Šesták

Po roce dochází v mužstvu k dalším výměnám, neboť pro nemoc se loučíme s trenérem Pavlíčkem, získáváme nového muže ve  vedení, a to Milana Pokorného do funkce trenéra a jeho pomocníka Jaroslava Gazdoše, který má za úkol výchovu žákovského a dorosteneckého potěru, neboť jako učitel na nové ZDŠ Mysločovice má k tomu nejblíže. Okolní mužstva Míškovic a Lechotic končí se svou aktivní činností, protože hodně hráčů odchází do našeho oddílu. Do funkce předsedy zvolen Antonín Šesták, který spolu se zakládajícími hráči Gazdošem, Dřímalem, Mrlíkem, Vojáčkem a Šestákem vytyčují nové cíle naší kopané.

V roce 1970 jsou postaveny nové šatny se sprchou a teplou vodou. vybudovány nové železné brány, koupelna a zakoupena sekačka na trávu. Vzniká další družstvo žáků ml. V roce 1972 – 1974 končí naše „A“ mužstvo na 3. místě, 1975 – 1977 na místě 2. a v dalším roce na místě 5.

V roce 1979 byl získán nový trenér I. mužstva Honza Kolečkář, bývalý ligový hráč Jiskry Otrokovice. Tyto změny a získané posily dávají naději na 1. místo ve III. třídě a postup do okresního přeboru.

Dorost po čtyři sezóny bojuje ve skupině na 1. místě pod vedením Bohuslav Dřímala a hraje kvalifikaci o postup do krajské soutěže. Postup se  nepodařil dorostu, avšak žáci pod vedením Jaroslava Gazdoše do krajské soutěže postupují. Od podzimu 1978 bylo přihlášeno do soutěže poprvé B mužstvo naší TJ.

Velmi úspěšní dorostenci, pozdější opory dospělých

Snaha všech hráčů a trenérů byla korunována úspěchem „A“ mužstva v roce 1980, kdy se stanovené cíle stávají skutečností a mužstvo jde do okresního přeboru pod vedením Zdeňka Mazocha a hráčů Stanislava Šafáře, Jana Dovrtěla, Jaroslava Mrázka, kapitána Milana Šafáře, Pavla Miklíka, Josef Dřímala, Ladislava Vojáčka, Jiřího Dřímala, Jiřího Dovrtěla, Jaroslava Velíska, Jaroslava Gazdoše, Libora Zapletala, Karla Šestáka, Jaroslava Velíska, Václava Kubíčka a náskokem 10 bodů před druhým mužstvem Dynamem Příluky. V r. 1979 ustavujeme „B“ mužstvo, které povedou Karel Dřímal, Karel Jurčík a Josef Karlík.

Nejúspěšnější družstvo dorostenců s trenérem Václavem Žákem vybojovalo v roce 1992 postup do župní soutěže

Rok 1982 je rokem výročí založení našeho oddílu. Vylepšujeme kabiny, oplocujeme hrací plochu, doplňujeme hráčský kádr, protože odešlo mnoho hráčů na vojnu. Jelikož se chceme dobře připravit na oslavy, zveme s předstihem naše bývalé hráče, funkcionáře, družební obci Jívovou a Jacovce ze Slovenska  a také bývalé trenéry. Bude to oslava 30ti let trvání oddílu a také oslava postupu do okresního přeboru.

Šest let vedl naše dorostence Imrich Rzessota. Věnoval se jim i mimo hřiště – na snímku na letním pobytu na Duchoňce

Oslava to byla velká, o čemž svědčí vydaná brožura i album fotografií. Hned po oslavách jsme pokračovali v soutěži o pohár ČSTV. Všechny zápasy ze soupeři z okresního přeboru jsme vyhráli a stali se vítězi Poháru okresu. V krajském kole jsme narazili na Napajedla A, které jsme po dvou zápasech vyřadili. Dalším soupeřem byla Jiskra Otrokovice. Neuspěli jsme a byli vyřazeni, hlavně proto, že nám chyběla polovina mužstva. Byla dovolená a dva nemocní. Nevadí, je před námi okresní přebor.

Sezóna 1982/83 byla opět velmi úspěšná. Začneme u žáků. Máme v soutěži mladší a starší žáky, celkem 35. Mají dobré výsledky nejen na hřišti. Zapojili se do brigád a do soutěže o Odznak zdatnosti. Neméně dobří jsou dorostenci. Přístup k tréninku a zápasům je zodpovědný. Pro TJ odpracovali 240 brigádních hodin a pomohli také zemědělcům ve sklizni řepy. Nejlepšími  z nich byli: Miroslav Valčík, Aleš Dovrtěl, Pavel Utinek a Petr Juráň.

B mužstvo hraje se střídavými úspěchy také proto, že nastupuje mnoho mladých, kteří nemají zkušenosti mezi dospělými. Jsou na 9. místě. Hlavní pozornost byla soustředěna na výsledky A mužstva ve vyšší třídě. Skončili jsme pátí s šestibodovou ztrátou na prvního. Nejlepším střelcem byl Jaroslav Velísek starší. Kolektiv se dále opíral o zkušené hráče Jaroslava Mrázka, Zdeňka Gazdoše, Jiřího Dovrtěla, Libora Vojáčka, Bohuslava  Huska a bratry Šafářovy. Hráči Jaroslav Gazdoš a Jiří Dřímal byli oporami po skončení vojny dalších 10 let. Podrobněji byl popsán jeden rok. Další fakta o následujících letech najdete v dílčích kronikách naší TJ.

Nejúspěšnější mužstvo v roce 1982 vyhrálo III. třídu a postoupilo do okresního přeboru s trenérem Jaroslavem Mazochem a vyhrálo okresní přebor ČSTV.

horní řada zleva: Josef Dřímal, Jiří Dřímal, Pavel Miklík, Jaroslav Mrázek, Jaroslav Velísek, Milan Šafář, trenér Jan Kolečkář,

dolní řada zleva: Jaroslav Gazdoš, Libor Zapletal, Stanislav Šafář, Jaroslav Velísek ml., Jiří Dovrtěl.

Tak pokračovali fotbalisté rok co rok v náročném zajišťování soutěží pro 5 družstev. Každou neděli zápas, v týdnu tréninky, zájezdy, zajišťování finančních zdrojů, údržba hřiště a dresů, někdy řešení problémů s hráči, pak brigády, zapojení hráčů do organizace a práce při tanečních zábavách, které se konaly jen díky obětavosti 10-15 ti členů a dále dvaceti fotbalistů, kteří se střídali. Stojí za zaznamenání, co jsme uspořádali za jediný rok: Sokolský ples, sehrání divadelního představení, Tělovýchovnou akademii, Předmájovou veselici, Májovou veselici, Červencovou noc, oslavy 50ti let Sokola, veřejné cvičení, festival čtyř tanečních hudeb, zájezd na Jívovou, sportovní karneval, dětský karneval, vinobraní a v listopadu ještě taneční zábavu. Každý, kdo absolvoval jednu noc jako pořadatel, ví jak náročná je to služba. Podobný program jsme měli každý rok, od roku 1971 až do roku 1984 – do postavení ubytovny.

JÍVOVÁ

 Někdy v šedesátých letech jsme uspořádali zájezd do obce Jívová na Šternbersku. V sobotu jsme se zúčastnili taneční zábavy na naši počest a v neděli se hrály dva zápasy. Nejprve I. mužstva a po nich zápas starých pánů. Byli jsme zde velice spokojeni po všech stránkách. Bylo samozřejmé, že jsme naše hostitele pozvali na příští rok k nám s plánem podobného programu.

Jelikož se naše vzájemné návštěvy opakovaly, každý z nás už měl zajištěný nocleh v hostitelské rodině. Na hřišti nechyběly jako pochoutka opékané ryby a kolo štěstí. Vzájemné návštěvy byly upřímné a radostné.

Stará garda Sokola Mysločovice: František Šesták, S. Kovář,, F. Juráň, J. Frantík, V. Janík, L. Vojáček, O. Vojáček, Antonín Mrlík, J. Jugewitz, Antonín Šesták, Bohuslav Dřímal

Staří páni - Jívová

Byla založena družba mezi našimi oddíly TJ. Více než deset let byly zájezdy dvoudenní s tím, že hostitelé měli připraveno ubytování u hráčů, příznivců nebo členů Sokola. Postupně vznikalo přátelství mezi rodinami a trvá až do dnešních dnů. Zájezdy už bývají jednodenní, ale zato naplněné programem a společným veselím dlouho do noci.

Družba s TJ Družstevník JACOVCE:

Z iniciativy našeho nadřízeného orgánu Okresního výboru ČSTV jsme v roce 1975 založili na vzájemných výročních schůzích družbu. Byla to politická akce určená ke spřátelení sportovců obou národů. Každoročním setkáváním se pro některé hráče i funkcionáře stalo toto přátelství upřímné a očekávané. Naši kamarádi z Jacovců u Topolčan se k nám chovali opravdu tak, jak se od kamarádů očekává. Samozřejmě, že i my jsme jim vraceli pozornost po všech stránkách. Hlavně v prvních letech. Zájem o tyto zájezdy byl velký.

Kromě plného autobusu jezdili naši členové i osobními auty. Jeden rok jsme si přivezli také muzikanty  skupiny „Ozembuch“. Veselo bylo na hřišti i na zábavě. Avšak závažný nezájem po deseti letech začal z naší strany. Někteří naši funkcionáři z fotbalového oddílu začali akce Jacovce přehlížet a bojkotovat, což došlo tak daleko, že na poslední zájezd jelo do Jacovců v autobuse deset hráčů a tři funkcionáři. Po této ostudě se zájem o pokračování z obou stran vytrácel. Škoda.

Fotbalisté – staří páni Mysločovice

V současnosti jsou to všichni bývalí hráči TJ Sokol Mysločovice. Fotbalový sport a  dobrá kamarádská parta je stále drží pohromadě. Setkávají se pravidelně jednou týdně. V zimě v tělocvičně, v létě na místním hřišti. Mezi nejstarší a zároveň nejspolehlivější patří Jan Dovrtěl, Jaroslav Mrázek a Karel Šesták. Postupně přibývají další sportovci, kteří již dovršili věk 35 let nebo museli ukončit svou závodní činnost pro pracovní nebo jiné zaneprázdnění. Sami si organizují svou činnost. Jedná se především o přátelská fotbalová utkání.

Avšak jednou  z nejdůležitějších akcí zůstává zachování a udržení fotbalového přátelství s mužstvem z Německa. Družba mezi sportovními kluby TJ Sokol Mysločovice a dříve ZBO Landbau vznikla v roce 1986. Německý klub přijel jako první do Mysločovic, kde sehrál přátelský zápas. V následujím roce byla učiněna zase výměna a naši fotbalisté byli pozváni do Německa. Družba mezi těmito sportovci trvá nepřetržitě 16 let. Za tuto dobu jsme zažili spoustu veselých zážitků.

Sezóna 1989/90

Předsedou oddílu fotbalu byl Ing. Karel Dřímal. Jeho hlavní pomocníci byli u žáků Ing. Josef Dřímal a Jaroslav Gazdoš, Václav Žák u dorostenců, Karel Šesták  u B mužstva a Jaroslav Mrázek u A mužstva. V podzimních zápasech nehrály naše družstva dobře. Všechny jsou ohroženy sestupem.

Trenérem A mužstva byl Milan Pokorný. Mužstvo připravil dobře na důležité jarní zápasy. Byli jsme však svědky, že u několika zápasů, hlavně s městskými kluby, byli ovlivněni rozhodčí, a dělali co mohli, aby vyhráli naši soupeři. Markantní to bylo ve Vizovicích, Kostelci, Malenovicích i v Brumově. Nakonec jsme sestoupili do III. třídy, i když šest mužstev před námi mělo jen o dva body více, a pět dokonce o jeden bod.

Sezóna 1990/91

 I když bylo mužstvo posíleno o brankáře Petra Horku a syna trenéra Jirku Pokorného, přesto jsme skončili po podzimu třetí se ztrátou 3 bodů. Dorostenci vedou okresní tabulku – získali 17 bodů.

Zimní přípravu řešilo A mužstvo v domácím prostředí a účastí na zimním turnaji Jiskry Otrokovice. Dorostenci byli i se svým trenérem Z. Mazochem na soustředění ve Frenštátě. Sezóna byla úspěšná, proto se po roce vracíme zpět do okresního přeboru. Přesto došlo k těmto změnám: bylo ukončeno hostování Jiřího Pokorného i trénování Milana Pokorného, i když udělal pro náš fotbal mnoho. Novým trenérem se stal Jaroslav Mrázek. B mužstvo skončilo na 4. místě ve IV. třídě.

Sezóna 1991/92

 Začínáme opět v okresním přeboru. Nedaří se nám. Mysleli jsme, že máme lepší mužstvo. Po třinácti podzimních zápasech máme 9 bodů, což signalizuje, že budeme hrát na jaře opět o záchranu. Mužstvo nastupovalo v tomto složení: Petr Horka, Zdeněk Gazdoš, Jiří Dovrtěl, Jaroslav Velísek ml., Jaroslav Fusek, Aleš Dovrtěl, Rostislav Skopalík, Jaroslav Žák, Miroslav Hořčica, Vlastimil Zatloukal, Jaroslav Gazdoš, Radek Husek, později Jiří  Polomik, Radek Šidlík a Milan Večeřa.

Dorostenci nám dělají radost. Ze 13-ti mistrovských zápasů jednou remizovali a vůbec neprohráli. Vedou tabulku okresu. V jarních zápasech jsme neoslňovali, ale zachránili jsme se – A mužstvo. Dorostenci pokračovali v dobrých výkonech, vyhráli okres i kvalifikaci o postup do župní soutěže.

Sezóna 1992/93

 V létě t. r. jsme oslavili 60 let trvání TJ Sokol a 40 let fotbalu. Podzimní zápasy A mužstva byly ovlivněny odchodem brankáře Horky do Slušovic a dalších starších hráčů např. Jaroslava Velíska ml. Přesto jsme sbírali body a skončili na podzim na čtvrtém místě.

Dorostenci hrající ve vyšší třídě doposud nestačili. Skončili devátí. V tomto roce panovalo v TJ i oddíle bezvládí, které nepamatujeme. Nekonaly se schůze a neřešily problémy. Na krátkou dobu byl zvolen předsedou TJ Lev Vylíčil. Po hádce s Františkem Šestákem odstoupil. Jen díky trenérům oddíl kopané fungoval i nadále. Na hřišti zaskakoval občas Karel Dřímal. U žáků pracuje Jaroslav Gazdoš, u dorostu Václav Žák a František Menšík a u I. mužstva Jaroslav Mrázek

Před jarními mistrovskými zápasy dochází opět ke změně v kádru I. mužstva. Petr Chaloupka do Viktorie, Aleš Dovrtěl do Tlumačova, Vlastimil Grebeníček a Milan Dorazín zanechávají činnosti. Nakonec všechno dobře dopadlo, umístili jsme se na 9. místě. Dorostenci byli opět úspěšní v župní soutěži, talentovaní hráči získávají zkušenosti a rostou pro mužstvo dospělých jako posily.

Sezóna 1993/94

 V létě 1993 se dohodli dva zkušení funkcionáři, dnes podnikatelé, že postaví hlavně fotbal na vyšší úroveň s jiným kádrem funkcionářů, s jinými hráči a s jiným způsobem řízení. Zde byl začátek pozdějších výkonů, postupů, památného zápasu se Spartou a velkých návštěv diváků na zápasech.

Byl zvolen nový výbor oddílu. Trenérem se stal Milan Možíš, vedoucím mužstva Jaroslav Mrázek. Trenér si přivedl tři hráče ze Staré Vsi, Tomečka, Tináka a Dvořáka. Manažerem se stal Zdeněk Mazoch. Zatím jsme hráli okresní přebor. Bohužel všechno bylo platné jen do výroční schůze v lednu 1995. Nové myšlení v létě zvoleného výboru se nelíbilo některým hráčům a po nevhodné kritice odstoupili Pavel Miklík, Bohuslav Dřímal a Zdeněk Mazoch. Ale fotbalový život šel dál. Byl získán Jaroslav Mrázek na funkci předsedy, který postupně vytýčené cíle začal realizovat. Poprvé jsme se umístili na druhém místě tabulky OP. Naším nejlepším střelcem byl Josef Tinák, který v posledním zápase se Šanovem dal 5 branek. Zápas skončil 5:0. Celkem vstřelil za půl roku 19 branek.

Sezóna 1994/95

 Výbor našeho fotbalu vedený Josefem Dřímalem jedná s vedením TJ Střílky a zástupcem fy STIVAL o prodeji I. A třídy. Díky sponzorům se tato výměna realizuje. Mužstvo posilují tři vojáci z Kroměříže. Jsou to: Milan Harvánek, Stanislav Motaň, Vladislav Virgl. Výsledky nejsou dobré. Dále mužstvo posilujeme o Miroslava Šidla, Kuklu, Pavla Romanovského a Ludvíka Hynčicu z Tečovic. Do mužstva pomalu zapadá Jiří Polomík. Avšak výsledky s Pavlem Chaloupkou nejsou, proto je odvolán a nahrazen Milanem Harvánkem. Odešel Josef Tinák. Do konce sezóny nám chybí sehrát 5 zápasů. Mužstvo je na sestup. Výbor odvolává trenéra Harvánka. Nastupuje dvojice Mazoch a Mrázek. Jako kouzelným proutkem vyhráváme všech 5 zápasů – doma i venku. Závěr podzimu nám vyšel.

Všechna družstva prodělávají zimní přípravu. B mužstvo se pohybuje na předních místech III. třídy. Dorostenci jsou bohužel poslední v župní soutěži a mají co dohánět. Žáky připravuje velmi kvalitně Jenda Šesták. A mužstvo nyní trénuje Petr Chaloupka. Po podzimním pátém místě pomalu klesáme, abychom skončili na 9. místě a zachránili se. Stejně jako dorostenci. Mužstvo B skončilo čtvrté. Žáci na pátém místě.

Sezóna 1995/96

V létě 1995 opět dochází ke změnám a to zásadním. Na funkci předsedy oddílu rezignuje ing. Josef Dřímal a zvolen byl Jaroslav Mrázek. Odchází trenér Možíš s našimi díky za dobrou práci. Odchází také čtyři vojáci z Kroměříže. Pětičlenný výbor oddílu: Jaroslav Mrázek, Bohuslav Husek, Jiří Dřímal, Karel Šesták a Ing. Josef Dřímal. Byl stanoven realizační tým pro jednotlivá mužstva:

"A":  Mandík Zdeněk – trenér, Velísek Jaroslav st. – vedoucí, Dovrtěl Jan – masér

Žáky:  Šesták Karel – vedoucí, Šesták Jan – trenér, Hořčica Miroslav – trenér

Dorost:  Ing. Dřímal Josef – vedoucí, Machovský Pavel - trenér

K Ladislavu Dvořákovi přichází trenér I. třídy Zdeněk Mandík a hráči: Robert Majer, Václav Cahyna, Michal Řehoř, Lubor Dvořák, Hynek Netopil, Boris Kaňa. Vrací se z hostování Josef Tinák. Skončili Milan Večeřa a Jaroslav Gazdoš.

B mužstvo vede Milan Dřímal a Bohuslav Husek, trénuje Jaroslav Gazdoš. Bylo posíleno  staršími hráči z A mužstva, kteří již dříve skončili s hrou v tomto mužstvu.

A mužstvo v novém ročníku většinu zápasů vyhrává. V 10. kole k nám přichází na hostování Peter Lipták z Přerova. To už máme 24 bodů a vedeme tabulku. První místo jsme udrželi s náskokem 4 bodů. Nejlepší střelec byl opět Josef Tinák s jedenácti brankami a Václav Cahyna s devíti. Noviny psaly: „Náskok dává naději“ nebo „Mysločovická perspektiva“ a „Mysločovice chtějí do přeboru“. Ihned po skončení posledního podzimního utkání bylo započato z rekonstrukcí hrací plochy. Brigádnicky se navážely desítky a stovky koleček zeminy pro vyrovnání hřiště.

Během podzimu se podařilo výboru sehnat velmi kvalitního sponzora – firmu STIVAL, kterou při jednáních s výborem zastupoval p. Miklík Václav a p. Frkal Jiří. Dobrá spolupráce měla za následek, že dne 17.12.1996 bylo zapsáno u Krajského soudu v Brně vznik s.r.o. FCS Mysločovice. Toto sdružení je registrováno dodnes, i když se v něm nevykazuje žádná činnost. 100% společníkem je TJ Sokol Mysločovice, jednatelé Jaroslav Mrázek, ing. Karel Dřímal a Jiří Dřímal

Trenér Mandík zase požadoval: 1. stabilizaci hráčského kádru, 2. zajištění potřebných rekvizit, 3. zajištění dobrého manažera, 4. zkvalitnění péče o hrací plochu,  5. přestavbu šaten vč. rehabilitace, 6. zlepšení práce s mládeží.

K A mužstvu nastoupil jako vedoucí Milan Dřímal. Mužstvo bylo doplněno o Aleše Ryšku, který později hrál 1. ligu za Olomouc, Karvinou, Zlín a Jihlavu. Funkce manažera byla svěřena Václavu. Cahynovi.

Začínají jarní zápasy. Chceme udržet 1. místo. Později se ukázalo, že to bylo snadnější než jsme očekávali. Získali jsme 72 bodů a s náskokem 9 bodů jsme postoupili do Župního přeboru. Jozef Tinák dal 26 branek, což je nevídané. Novináři v nás začali vidět něco mimořádného. Psali „Impozantní série nekončí“ nebo „Historický úspěch Mysločovic“ dále „Favorit stále vyhrává“.

Sezóna 1996/97

Po krátké letní přestávce trénujeme na Župní přebor. Nečekali jsme, že budeme sbírat body v každém zápase. Nepoznali jsme doposud prohru. Celý podzim 1996 jsme neprohráli. Porazili jsme

Štítnou 8:0, Bojkovice 7:0 a Viktorku 4:1. Po podzimních zápasech jsme byli opět první před Polešovicemi. Nejlepším střelcem župy byl s 15-ti brankami Jozef Tinák. Na Viktorce bylo u nás 450 diváků.

V létě t.r. byla prvně přihlášena do soutěže přípravka žáků. Bohužel v červnu 1996 od nás odešel Aleš Ryška do Uherského Brodu a odtud za půl roku do Olomouce. Josef Tinák nastoupil zimní přípravu ve Zlíně. K našim výkonům psaly noviny: „Už více než rok Mysločovice neprohrály“,  „Sérii neporazitelnosti, která už trvá 34 utkání neporušili ani s Viktorií“,  „Divizní šance Mysločovic“ atd.

Zúčastnili jsme se zimního soustředění v Hluku a zimního turnaje Viktorie Otrokovice. Zkouší to u nás Pavel Ludvíček, ale zraněné koleno mu nedovoluje hrát. Do mužstva přišli také Jaroslav Dvořák, Petr Dostálek oba z Malenovic, Michal Bláha z Viktorie, Roman Bičánek ze Starého Města. Dále přišli Josef Pavala a Petr Jirsák. Naopak odešli Roman Tomeček a Tomáš Odložil, Pavel Kukla a Tomáš Slavík. Do funkce maséra nastoupil Miroslav Gajdoš.

První mistrovský zápas na jaře se nám nevydařil. Prohráli jsme v Polešovicích 3:1. Dalších 14 zápasů jsme opět vyhrávali. Do posledního zápasu v Župním přeboru jsme šli s náskokem 4 bodů. Snad proto nebyl výkon mužstva tak dobrý. Svou poslední branku u nás vstřelil Jozef Tinák a proto jsme vyhráli 1:0 nad Štítnou. Dechová hudba vyhrávala během celého dne.

Po všech oslavných článcích v novinách se mužstvo připravovalo na divizi. Zatímco B mužstvo po získání pouhých 10 bodů sestoupilo z okresního přeboru a připravovalo se na boje o návrat. Zato dorostenci hráli dobře a skončili na 7. místě župní soutěže. Trenérem byl Pavel Machovský a vedoucím družstva ing. Josef Dřímal.

Sezóna 1997/98

 Výbor, pod novým názvem FCS Mysločovice, ve složení Jaroslav Mrázek, Milan Dřímal, Jiří Dřímal, Karel Šesták, Rostislav Skopalík začal organizovat adaptaci šaten a generálku hrací plochy.

Přišel 5. červenec a 6. červenec a s ním stálé deště a zátopy, jaké nepamatujeme. Hrací plocha byla dlouho nezpůsobilá ke hře, proto bylo přikročeno k tomu, že jsme celé podzimní kolo museli hrát mistrovské zápasy na hřišti v Malenovicích. Trénovalo se v Ludslavicích. Samozřejmě, že to poznamenalo výsledky. Po osmi zápasech předložili hráči petici proti trenéru Zdeňkovi Mandíkovi, ve které žádali jeho odstoupení. Pokud výbor neprovede výměnu trenéra odmítají nastoupit k dalším zápasům. Po čtyřhodinové debatě výbor ustoupil. To už byl manažerem klubu Ladislav Dvořák. Všichni se dohodli na novém trenéru Petru Podaném. Po zkušenostech ze šesti zápasů byla smlouva s Podaným zrušena.

Výsledky v divizní soutěži: M – Polešovice 1:2, Židenice Brno – M 2:0, M – Bystrc Brno 2:0, Žďár n/S. – M 0:0, Veselí – M 1:0, M – Svitavy 2:0, Brumov – M 0:1, M – Třebíč 1:1, M – Dol. Němčí 2:1, M – Trnava 2:1, Vel. Pavlovice – M 3:0, M – Zlín B 1:1, Prostějov B – M 5:3, M – Slavičín 0:2, Dolní Kounice – M 3:0. Na výsledcích se podíleli: Petr Horka, Michal Bláha, Jiří Polomík, Jaroslav Dvořák, Boris Kaňa, Petr Dostálek, Jiří Veselý, Robert Majer, Petr Fišar, Karel Rozum, Pavel Pumprla, Miroslav Šidlo, Josef Pavala, Petr Podaný, Bronislav Pšeja, Peter Lipták, Tomáš Slavík.

Vítěz župního přeboru: Roman Bičánek, Tomáš Slavík, Robert Majer, Miroslav Šidlo, Václav Cachyna, Petr Horka, Josef Tinák, Peter Lipták, Boris Kaňa, Jiří Polomík, Miroslav Gajdoš, sedící zleva: Hynek Netopil, František Menšík, Miroslav Dřímal vedoucí, Jaroslav Mrázek předseda, Zdeněk Mandík trenér, Jan Dovrtěl, Petr Fišar

Mužstvo získalo na podzim 18 bodů a je na 13. místě s pasivním skóre 14:22. Během celého podzimu stavební firma ing. K. Dřímala usilovně pracovala na adaptaci šaten. Teď to jsou moderní, prostorné šatny. Firma Miserovský se plně věnovala vybudování nové hrací plochy. Zimní přípravu a soustředění v Hluku už vedl nový trenér Ladislav Slezák. Do mužstva přišel Tomáš Teplý z Lukova, Tvrdoň a Baďura. Z hostování v Uherském Brodě se vrátil Václav Cahyna.

Jarní zápasy jsme začali velice dobře. Dva zápasy jsme vyhráli a získali klid. Konečný střed tabulky je pro nás velkým úspěchem. Celkem jsme 12 zápasů vyhráli, 7 remízovali a 11 prohráli. Na jaře jsme vyhráli s Polešovicemi, Židenicemi, Žďárem n/S., Třebíčem, Trnavou, s Velkými  Pavlovicemi a s Veselím na Moravě.

Naši nejlepší střelci: Miroslav Šidlo - 10 gólů, Peter Lipták - 9 gólů, Robert Majer - 6 gólů atd. Dorostenci skončili ve své skupině šestí a B mužstvo desáté.

Sezóna 1998/99

Před novou sezónou dorostenecké soutěže měl výbor mnoho starostí. Především rozšířit hráčský kádr a zajistit nového vedoucího družstva. Trenér Pokorný přivezl z Otrokovic tři nové dorostence a vedoucím se stal Jiří Dřímal. Výsledky se dostavily. Hráli jsme v popředí tabulky, také jsme ji vedli a nakonec jsme skončili jako čtvrtí. Na podzim r. 1998 posílili A mužstvo: brankář Somberg, Onda a Pšeja. Zároveň odešli: Cahyna do Rakouska, Hubáček a Tvrdoň.

Reakce novin na naše výsledky: Mysl. – Břeclav 2:4 – premiéra se nepovedla. Židenice – Mysl. 0:1 – cenné body z Židenic. Mysl. – V. Pavlovice 2:1 HOSTÉ HRÁLI BEZ REGISTRAČEK – Bystrc Brno – Mysl. 0:2 MYSLOČOVICE ŠOKOVALY BYSTRC. Mysl. – Brumov 4:1 MYSLOČOVICE ZASKOČILI BRUMOV – Svitavy – Mysl. 1:1 BÁJEČNÝ PETER LIPTÁK – Mysl. – Třebíč 1:3 PO DOBRÉ SÉRII PORÁŽKA – Napajedla – Mysl. 5:1 NEJHORŠÍ VÝKON PODZIMU. Mysl. – Slušovice 1:0 – DERBY PRO MYSLOČOVICE, Mysl. – Dol. Němčí 2:0 SLEZÁK – JSME VENKU Z ÚTLUMU. – Znojmo – Mysl. 2:2 TVRDÉ UTKÁNÍ – Mysl. – Zlín B NEZÁŽIVNÉ UTKÁNÍ. Mysl. – Slavičín 2:0 SLAVIČÍN NEVYHRÁL ANI V POHÁRU ANI V MISTRÁKU. Polešovice – Mysl. 3:1 PROTI MYSLOČOVICÍM BYL TERÉN I ROZHODČÍ.

V divizní soutěži jsme nakonec skončili pátí. Celý půlrok jsme se pohybovali od třetího do pátého místa. Vyhráli jsme 7x, remízovali 4x a prohráli také 4x. Nejlepší střelci: Lipták 8, Majer 7.

Dalšího velkého až historického výsledku jsme dosáhli v poháru ČMFS. V prvním kole jsme vyřadili Slováckou Slavii Uherské Hradiště, ve  druhém  kole družstvo Slavičína. Tisícpětset diváků bylo svědky naší nádherné výhry a postupu do třetího kola proti SPARTĚ PRAHA. Byl to ohromný svátek pro celé naše okolí /zápas se hrál 28.10.1998/. Čtyři tisíce diváků a několik televizních štábů bylo zvědavo, jestli nepřekvapíme. Slavné evropské mužstvo však  pro nás bylo velké sousto. Prohráli jsme 8:0.

Byla to vzorně připravená akce. Museli jsme dokončit oplocení hřiště, instalovat nové střídačky připravit občerstvení, tribuny, kabiny, večeře, tiskové středisko, předprodej, dechovku i mažoretky. Také Sparta přijela v kompletní sestavě. Měli obavy z toho, že by mohli být vyřazeni jako vloni Mladou  Boleslaví. Nestalo se.

I přes porážku, byl to jeden z nejúspěšnějších fotbalových roků naší TJ.

Jaro 1999:

Předpokládáme, že tento rok bude pro nás příjemný, protože máme z podzimu 25 bodů. Také B mužstvo s novým trenérem R. Munclingerem má šanci na postup. Brzy se však ukázaly problémy. Začalo to odchodem Pavaly a Rozuma do Rakouska, pak odchod Somberga do Březůvek, Jaroslava Dvořáka do Slušovic a dlouhodobé zranění Slavíka.

Získali jsme Pavla Karlíka z Tlumačova a z vojny se vrátil František Menšík. Největší a rozhodující nepříjemnost nám připravili ve Stivalu. Doposud téměř vše financující sponzor se dostal do problémů a vzdal se smlouvy s námi. Pro nás to znamenalo začátek konce většího fotbalu. Stihli jsme ještě zaplatit Pšeju, Teplého a Ondu.

Výsledky však mluvily o tom, že je u nás všechno v pohodě. Prohráli jsme až v pátém jarním kole. Výsledky: Břeclav – Mysl. 1:7, Mysl. – Židenice 1:0, Vel. Pavlovice – Mysl. 2:3, Mysl. – Bystrc 1:1, Brumov – Mysl. 2:0.

JSME NA DRUHÉM MÍSTĚ V DIVIZI. Až do desátého kola. Konečné umístění 6. místo. Jak šly další výsledky od pátého do patnáctého kola jsou podrobně zaznamenány v dílčí kronice fotbalu naší TJ.

Něco o dorostencích a B mužstvu: obě naše družstva skončila na 4. místě. Dorostenci poslední čtyři mistráky vyhráli. Naopak B mužstvo poslední čtyři zápasy prohrálo. Žáci devět zápasů vyhráli, dva prohráli a skončili třetí. V soutěži máme také přípravku, tj. dvacet chlapců, kteří se učí fotbalovou abecedu.

Sezóna 1999/2000

V letní přestávce, jak jsme si už zvykli, došlo k podstatným změnám. Především odešel trenér Slezák. Jeho nástupcem se stal Jiří Seibert z Napajedel. Na hostování u nás zůstal brankář Jakub Štefek, Pavel Karlík, Lukáš  Karlík, Petr Vymazal, Petr Loubal z Otrokovic.

První mistrovský zápas jsme prohráli. Přišel Slavkov u Brna a ten jsme vyhráli 2:1. S Židenicemi jsme remízovali, ale v Chropyni dostali tři branky a žádnou nedali. Zato v Polešovicích se nám dařilo a přivezli jsme tři body. Zápas na domácí půdě byl ovlivněn neobjektivním rozhodčím, který nařídil proti nám penaltu za běžný zákrok a my jsme ztratili tři body. Ovšem v Napajedlích jsme si spravili náladu vítězstvím 1:2. S Třebíčem jsme se opět doma trápili a prohráli. V Bystrci jsme propadli – 4:1 – a rázem jsme byli předposlední v tabulce. Před tímto zápasem byl odvolán trenér Seibert, mužstvo vedl M. Onda. V 10. zápase jsme utrpěli velkou porážku, doma – 0:5. Za výkon jsme si ji zasloužili. Hráli: Horka, Onda, Netopil, Vymazal, J. Dřímal, Pšeja, P. Karlík, Loubal, Teplý, Majer a L. Karlík. Zápas vedl trenér Hastík, který, jak se brzy ukázalo byl skutečný omyl, doposud náš nejslabší trenér.

V dalším zápase jsme porazili Uh. Hradiště velkou bojovností. Ale ve Slušovicích jsme zase prohráli a opět zaujali předposlední místo. Ze Zlínem B jsme měli na výhru. Dvě šance zahodil Majer, jednu Vymazal. Onda trefil tyč. Výsledek 0:1. Další: Slavičín – Mysločovice 3:0. Máme mnoho zraněných. Mysločovice – Břeclav 2:1. Body naděje. Dva soupeři jsou za námi. Kdyby tak skončilo jaro byli bychom spokojení. Poslední zápas u nás hrál Hynek Netopil.

Postavení mužstva v tabulce, velké porážky v zimním turnaji, bylo pro vedení varování. Výbor se snažil najít hlavního sponzora, leč bezúspěšně. Před mistráky byl získán brankář Kutňák. Avšak finanční situace byla velmi špatná, nebylo možné jednat s hráči Vymazalem, Karlíkem L. o prodloužení hostování, ani o dalších posilách.Pro zasvěcené bylo jasné, že pokud se nezlepší finanční zajištění klubu, budeme muset skončit s divizí i kdybychom na ni výkonnostně měli. Začaly jarní mistráky. Ze sedmi jarních zápasů jsme získali dva body za remízy. První výhru jsme vybojovali ve Zlíně ve 27. kole.

Předposlední kolo rozhodlo o našem sestupu. Škoda. Byla to velká zkušenost a velké zážitky. Myslím, že už neopakovatelné pro naši TJ. Vrcholem byl rok zakončený zápasem se Spartou. Zbývá poděkovat všem poctivě hrajícím hráčům, trenérům, vedoucím, výboru, hospodáři, hlavnímu i ostatním pořadatelům, tvůrci programů, sponzorům i tomu, kdo zajišťoval reklamu pomocí plakátů a poutačů.

Bylo by nespravedlivé nepřipomenout sportovní výsledky dalších našich družstev, zvláště proto, že byla úspěšná. Mužstvo B i družstvo žáků hrálo po celý rok dobře a oba skončili na druhém místě. Dorostenci, hrající I. tř. župní soutěže měli neméně dobré výsledky, za které jim patřilo třetí místo ze 14-ti účastníků. Pochválíme trenéry a vedoucí Jaroslava Gazdoše, Bohuslava Huska, Milana Večeřu a Rostislava Skopalíka, Milana Pokorného,  Jiřího Dřímala,  Milana Dorazena a  Miroslava Valčíka.

Sezóna 2000/2001

 Jak už to ve fotbale bývá, po dosaženém vrcholu, neudrží se náročný způsob organizace po celý rok, unavení funkcionáři odchází, drobní podnikatelé bez velkého sponzora nestačí a tak nastává reakce hráčů, kteří tyto nedostatky cítí a jeden po druhém odchází za novým angažmá. Tento vývoj nebyl zastaven ani u nás.

Připomeňme si, kdo odešel v průběhu potápějící se divize a nedohrál soutěž: M. Šidlo, R. Majer, P. Horka, P. Dostálek, J. Polomík, H. Netopil, J. Matocha, P. Vymazal, P. Karlík, Loubal. Manažer klubu narychlo sehnal tyto hráče: brankáře Stýblo, Kulhaje z vojny v Kroměříži, Holuba, Sedláčka, Dreslera a doplnění našimi odchovanci z dorostu, jelo se naprosto nesehraní a neznámí na 1. mistrák župního přeboru do Hradčovic. Samozřejmě se prohrálo, tak jako ve Vlachovicích, s Veselím, v Mutěnicích, s Polešovicemi a až v šestém kole se vyhrálo s Hlukem 1:0.

Další porážky v tomto Župním přeboru následovaly v Břestku, ve Vacenovicích, v Kateřinicích, s Vel. Karlovicemi, v Morkovicích, doma s Uh. Brodem a další dva bodíky jsme získali ve 13. a 14. kole. Poslední podzimní mistrák jsme prohráli 8:0 v Šardicích. Jsme beznadějně poslední. Kdo nejčastěji hrál: Stýblo, Holub, Dresler, Hrabec, Menšík, Kulhaj, Zimčík, Sütto, Dovrtěl, Koudela, Sedláček, Zvonek.

Došlo ke změně vedení Sokola i fotbalu. Nový  výbor |Sokola tvořili Jaroslav Mrázek, Jaroslav a Zdeněk Gazdošovi, František Jung, Milan Večeřa, Rostislav Skopalík, Miroslav Gajdoš, Milan Dřímal, Jitka  Zapletalová.

Náš nejlepší střelec: František Menšík. Odešel trenér Pruš a nahradil ho Jan Holub. Dohrávalo se s malým zájmem veřejnosti. Finanční situace se přes snahu výboru nelepšila, ba naopak zhoršila, protože sponzorů ubývalo.

Propadli jsme všichni, samozřejmě hráči počínaje. Mužstvo, které se před čtyřmi lety postavilo proti slavné Spartě se totálně rozpadlo. V zimním období, nástupem M. Gajdoše do funkce se začalo pracovat na zlepšení situace. Oslovilo se dvanáct našich bývalých hráčů. Bez výsledku. Do naší momentální situace se nikdo netlačí. Nakonec byli přece jen získání : Jaroslav Dvořák, František Kadlčík, Roman Kolenič, Miroslav Hofírek a Vladislav Hujíček. Trenérem se stal Štefan Uhlár s pomocníkem Vladislavem Oršoličem. Všichni zkušení hráči z vyšších tříd. Bohužel, nedostali tvrdou zimní přípravu a v závěru zápasů jsme často inkasovali. Vyhráli jsme až ve 20. kole ve Vacenovicích. Jak se chýlila soutěž ke konci, tak byla více beznadějná. Noviny psaly: „MYSLOČOVICKÝ FOTBAL MNOHO RADOSTI NEUŽIL“, nebo „SEZÓNA KONČILA PÁDEM“. Sestoupili jsme i z Župního přeboru.

Zhodnocení jarních zápasů A mužstva FCS Mysločovice jaro 2001 - Červenec 2001

Župní přebor

Přestože postavení našeho mužstva za podzimní zápasy byly skoro beznadějné, přesto jsme věřili v jeho záchranu v soutěži. Naději nám dávaly dvě skutečnosti:

nový ambiciózní trenér Štefan Uhlár

doplnění mužstva zkušenými  hráči z divizí i I. A třídy

Po skončení bojů v jarních zápasech jsme zklamali. Sestoupili jsme ze Župního přeboru a relativně velké náklady byly zbytečné. Zůstalo nám jen poučení z toho, že fotbalisté s nespornými zkušenostmi nemusí být pro výsledky mužstva přínosem, pokud nehrají se zápalem a úsilím vyhrávat. Zrovna tak trenér s dobrým doporučením nemusí být přínosem, pokud má mnoho mimofotbalových zájmů, zvlášť když podcení zimní přípravu, a pokud nejsou jeho tréninkové hodiny během roku náročné a cílevědomé, nemohou být ani výsledky dobré. Tak tomu bylo u nás, na jaře 2001.

Střelci branek: Michal Drga 5x, Patrik Doležel 4x, Rostislav  Skopalík 2x, Jiří Strnadel 1x, Tomáš Gazdoš 1x, Jaromír Měřil 1x.

Jaký byl fotbalový rok 2001?

A mužstvo:

Po velmi špatném podzimu roku 2000, kdy jsme získali pouhých 5 bodů, se čekal po značném posílení mužstva nástup k záchraně celou sérií výher. Bohužel později jsme zjistili, že zimní příprava byla nedostatečná, což bylo rozhodující. Následoval sestup do I.A třídy. Výbor se tentokrát rozhodl stavět na domácích hráčích a doplnit mužstvo z nižších tříd bez investic do hráčů. I v nižší třídě byly výsledky špatné. Až výměna trenérů přinesla z posledních dvou zápasů 6 bodů a naději do budoucna.

B mužstvo:

Naše rezerva přezimovala také poslední se 13-ti body ve III. třídě okresu. První zápas přinesl vítězství v Halenkovicích 1:0 a dobrý start. Pak byly výsledky nepřesvědčivé, střídavé a konečné poslední místo znamenalo sestup do IV. třídy. Odhodlání hráčů navrátit se po roce zpět nestačilo. Po podzimních výsledcích je mužstvo na osmém místě  se ztrátou 13-ti bodů na první Rackovou. Celkové hodnocení neuspokojivé.

Dorostenci:

Hrají župní soutěž. Podzimní zápasy hráli tak špatně, že byli poslední s pěti body bez velkých nadějí na záchranu. Chlapce začal trénovat Milan Večeřa. Svou aktivitou doplnil vhodně družstvo a zaměřil se na zimní přípravu. Výsledky se dostavily hned v prvním kole. Vyhráli totiž s druhou Štítnou 2:1. Chytli se opět v pátém, sedmém, devátém, jedenáctém, dvanáctém kole a v posledním kole potvrdili v zápase s Holešovem, že do župní soutěže patří. Za nimi zůstali tři soupeři. Husarský kousek se podařil družstvu i trenérům. Podzimní výsledky jsou střídavé a deváté místo  ze čtrnácti zúčastněných je optimální.

Žáci:

V jarní soutěži okresního přeboru jsem skončili druzí za Jaroslavicemi, V podzimních zápasech už tak dobří nejsme, protože trenér má k dispozici málo hráčů. Vedoucí družstva je Jaroslav Gazdoš.

Přípravka:

Chlapci do deseti let se učí fotbalovou abecedu pod vedením některých  rodičů. Jejich soupeři jsou: Zlín A, Zlín B, Viktoria a Jiskra Otrokovice, Napajedla, Malenovice a Tečovice. Podle výsledků jsou umístěni na 4. místě. Důležité však je, že trénují a hrají. Nejlepší z nich budou brzy potřebovat v družstvu žáků.

Léto – příprava na podzim 2001:

Naše A mužstvo sestoupilo už podruhé za sebou do nižší soutěže, tentokrát do I.A třídy. Zůstal trenér Štefan Uhlár a vedoucí družstva Bohuslav Dřímal. Odešly všechny „posily“ z Přerovska, odmítly také hrát „zbylé hvězdy“ z někdejší divize, tj. B. Pšeja, J. Dvořák, R. Majer, P. Dostálek, dokonce i F. Menšík, odešel i T. Teplý. Mužstvo bude sestaveno z našich dorostenců, hráčů B mužstva a doplněno bude hráči z nižších tříd než je naše I.A třída. Jsou to: Michal Drga z Pasek (OP), Lukáš Zvonek z Mirošova (OP), Jiří Strnadel (Slušovice B OP), Jiří Výtiska z dorostu Malenovic a mladý brankář Radek Uhlár z Kostelce a v závěru soutěže Jan  Staroba z Lukova (OS).

Víme, že ani v této soutěži nám nikdo body nedaruje, neděláme si velké iluze. Víme také, že pokud naši mladí získají zkušenosti z fotbalu dospělých, začnou mít dobré výsledky. Pokud chceme hrát úspěšně v I. A třídě více let, musíme se udržet první rok, tj. sezónu 2001/2002.

Na které naděje sázíme?

Radek Uhlár  19 let, Jaroslav Dřímal 19 let, Josef Dřímal 20 let, Tomáš Dřímal 19 let, David Pálka  19 let, Jiří Velísek 18 let, Tomáš Gazdoš 20 let, Jan Dovrtěl 19 let, Radek Stoklásek  21 let

Po zkušenostech z minulých, hlavně posledních let už víme, že chceme-li hrát na vyšší úrovni, je náročné hlavně finančně zajišťovat cizí, kvalitní hráče pro náš A tým. Z toho pro nás plyne cenné poučení, že musíme ještě větší pozornost, hlavně kvalitativní věnovat mládeži od přípravky počínaje, dále více pozornosti je nutno věnovat vybraným talentům, abychom si v budoucnu vystačili sami.